Podjatost starosty ve věci vydávání povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les

Obecní úřad je podle zákona o ochraně přírody a krajiny orgánem příslušným vydávat povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les. V rámci správního řízení o vydání povolení je kromě jiného posuzována možná podjatost úřední osoby.

U každé úřední osoby, která vykonává pravomoc obecního úřadu vydat povolení ke kácení dřevin, je posuzováno, zda není vyloučena pro podjatost. Přitom je třeba vzít v úvahu též tzv. systémovou podjatost.

Ke kácení dřevin: Jednou z významných rolí obcí je ochrana dřevin rostoucích mimo les, a to prostřednictvím rozhodování o povolení kácení těchto dřevin.

Zatímco ochrana lesů a pozemků s lesy souvisejícími je zajištěna prostřednictvím lesního zákona (zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů), ochrana samostatných dřevin (stromů i keřů) je řešena v zákoně o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů), popř. v dalších předpisech.

Obecní úřad je podle zákona o ochraně přírody a krajiny orgánem příslušným vydávat povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les. Kromě vydávání povolení obecní úřady ukládají náhradní výsadbu a vedou přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě. Na území zvláště chráněných území připadá výkon těchto kompetencí orgánu ochrany přírody, který má v péči dané chráněné území.

Ke kácení dřevin je v zásadě potřeba povolení, v němž musí být uvedeny závažné důvody pro kácení spolu s vyhodnocením funkčního a estetického významu dřeviny. Zákon o ochraně přírody upravuje případy, kdy povolení není nutné (např. pěstební nebo zdravotní důvody, kácení dřevin se stanovenou velikostí, ohrožení majetku aj.)

K podjatosti: Jestliže žádost o povolení ke kácení stromu podává obec (jedná se o dřevinu rostoucí na jejím pozemku), nastává zvláštní situace, kdy se starosta, resp. místostarosta nachází v dvojjediné roli.

Důvodem je to, že obec v samostatné působnosti nejprve rozhodne o podání žádosti o kácení dřeviny. Toto rozhodnutí činí zpravidla rada obce. Jestliže však v obci rada není zřízena a zastupitelstvo si nevyhradilo toto rozhodování, pak o podání žádosti o kácení rozhodne starosta.

Starosta je pak v malých obcích zpravidla též osobou, která za obecní úřad vydává předmětné povolení (rozhoduje v přenesené působnosti).  

Je starosta v takovém případě vyloučen pro podjatost?

Podle ustanovení § 14 odst. 1 správního řádu je pochybnost o nepodjatosti osoby bezprostředně se podílející na výkonu pravomoci správního orgánu (s ohledem na poměr k věci, k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům) důvodem pro vyloučení ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit.

S účinností od 1. 11. 2018 byl na základě iniciativy krajů do § 14 správního řádu doplněn odstavec 2, v němž se konstatuje, že „Úřední osoba není vyloučena podle odstavce 1, pokud je pochybnost o její nepodjatosti vyvolána jejím služebním poměrem nebo pracovněprávním nebo jiným obdobným vztahem ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku.“

Důvodem tohoto doplnění bylo podle důvodové zprávy to, že v praxi docházelo k formálnímu vyloučení všech úředních osob správního úřadu právě pro systémovou podjatost. Důsledkem přijetí nové úpravy by měl být výrazný pokles počtu námitek podjatosti, zejména námitek systémové podjatosti, což by mělo vést k efektivnějšímu a rychlejšímu rozhodování správních orgánů. Typickými adresáty jsou přitom účastníci územního a stavebního řízení, které námitka systémové podjatosti dokáže na dlouho paralyzovat.

Ve věci postavení starosty, resp. místostarosty je však třeba připomenout dřívější závěry z poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 2. 2014, kde se uvádí, že “pokud starosta zastupuje obec jako účastníka řízení, nemůže v takovém řízení zároveň vykonávat pravomoc správního orgánu jako oprávněná úřední osoba, neboť je podle § 14 odst. 1 správního řádu vyloučen ze všech úkonů v řízení. Totéž platí, pokud starosta zastupuje obec jako účastníka řízení a oprávněnou úřední osobou k vedení řízení je místostarosta této obce (a naopak). V případě starosty plnícího roli zástupce účastníka řízení (obce) a oprávněné úřední osoby výše zmíněné podezření vyvěrá právě ze zdvojení rolí u jediné osoby. Vzhledem k výše uvedené argumentaci (starosta jako politický funkcionář prosazuje zájmy obce a nese za to zodpovědnost), je tedy prakticky nepředstavitelné, aby starosta v řízení, jehož předmět se dotýká zájmu obce, vystupoval v pozici oprávněné úřední osoby nestranně a objektivně.”

Na základě současného znění § 14 správního řádu lze vyvodit, že samotný “služební nebo pracovněprávní nebo jiný obdobný vztah ke státu nebo k územnímu samosprávnému celku” nemůže konkrétní úřední osobu vyloučit pro podjatost. Je však otázkou praxe a judikatury (a dosavadní výkladová praxe Ministerstva vnitra tomu nenasvědčuje),  zda ustanovení § 14 odst. 2 správního řádu připouští možnost, aby starosta, resp. místostarosta obce rozhodoval jako úřední osoba o povolení ke kácení stromu ve chvíli, kdy sám za obec rozhodl o podání žádosti o kácení. Tj., aby bylo zajištěno nestranné a objektivní rozhodování v situaci, kdy sám starosta posuzuje věc za obec v samostatné působnosti a následně o téže věci rozhoduje za obecní úřad v působnosti přenesené. V praxi se lze setkat s postupem, ve kterém žádost o povolení kácení podává za obec jiná osoba (místostarosta, pověřený zastupitel).

Vždy je třeba konkrétní případ řádně a včas posoudit tak, aby nedošlo ke zbytečným průtahům správního řízení z důvodu řešení podjatosti. Kromě toho existuje možnost využít přenesení výkonu přenesené působnosti veřejnoprávní smlouvou na jiný obecní úřad. 

Chcete vědět víc?

JUDr. Tereza Snopková, Ph.D.

Autorka je právničkou ARROWS advokátní kanceláře. Specialistka na právo životního prostředí, veřejnou správu a obecní samosprávu.

Pokud chcete získat více informací, neváhejte kontakovat autora článku, případně nám na sebe zanechte kontakt pro zasílání aktuálních novinek z oblasti samosprávy.