Limity tzv. adresného záměru

Záměr obce prodat nebo pronajmout konkrétní nemovitosti ja často vázán na iniciativu konkrétní osoby, která má o nemovitost zájem. Obec v rámci zveřejňování záměru prodat nebo pronajmout nemovitost v zásadě může volit tzv. adresný záměr, tj. zveřejnit záměr prodat či pronajmout určitou nemovitost předem určené osobě.

Adresným záměrem obec na jedné straně dává najevo, s kým chce kupní smlouvu uzavřít, zároveň však může vyvolat dojem, že jde o ujednání předem dohodnuté, kterému veřejnost nemůže nijak zabránit. Kromě toho, že se obec následně musí řádně vypořádat i s nabídkou jiné osoby než té, které byl záměr adresován, dochází v případě zveřejnění údajů fyzické osoby k dotčení ochrany osobních údajů.

Adresný záměr k prodeji obecní nemovitosti je v zásadě stejný záměr jako kterýkoliv jiný, Proto musí splňovat standardní náležitosti. Záměr musí být schválen příslušným orgánem obce a dále musí být zveřejněn v souladu s § 39 obecního zřízení.  Obec musí záměr zveřejnit po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce, a to vyvěšením na úřední desce obecního úřadu. K takovému záměru se mohou vyjádřit všichni případní zájemci, tj. nejen osoba, která záměr iniciovala, a které je adresován. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní jednání (uzavření kupní smlouvy s vybraným zájemcem) absolutně neplatné. Adresný záměr tedy v zásadě není vyloučen, je-li naplněna zásada transparentnosti, v praxi však přináší určitá úskalí.  Nabídky k adresnému záměru může podat kdokoliv a je na obci, aby řádně odůvodnila, proč z došlých nabídek vybírá právě osobu, jíž byl záměr adresován (není-li zároveň osobou, která nabídla nejvyšší cenu). Pokud by jí nabídnutá cena byla nižší než jiné nabídky, resp. šlo o cenu nižší, než je cena v daném místě a čase obvyklá, pak by musela být odchylka od ceny obvyklé řádně  zdůvodněna. Pokud by zdůvodnění nižší ceny než ceny obvyklé chybělo, je právní jednání neplatné.

Kromě toho, pokud by obec po dojití nabídek schválila prodej jiné osobě (z důvodu výhodnější nabídky), než které byl záměr adresován, musela by před uzavřením smlouvy zveřejnit nový záměr. Nebyla zde totiž dána jednota mezi podmínkami vyhlášeného záměru a jeho schválením.



Adresný záměr lze využít jako deklaraci obec uzavřít smlouvu s konkrétní osobou. I v tomto případě musí obec reflektovat požadavky na zveřejňování záměru a možnost všech osob se k němu vyjádřit. Kromě toho musí respekovat pravidla ochrany osobních údajů fyzických osob a pro účely zveřejnění získat jejich souhlas nebo využít např. identifikaci pouze pomocí iniciál jména a příjmení dané osoby. Při úvaze, zda volit adresný záměr, je možné vzít v úvahu, že i při standardním obecném/anonymním záměru může obec volit mezi došlými nabídkami a zvolit i tu, která je hospodářsky méně výhodná, pokud to doloží řádným odůvodněním, z něhož budou zřejmé objektivní a legitimní principy daného rozhodnutí obce. 

Chcete vědět víc?

JUDr. Tereza Snopková, Ph.D.

Autorka je právničkou ARROWS advokátní kanceláře. Specialistka na právo životního prostředí, veřejnou správu a obecní samosprávu.

Pokud chcete získat více informací, neváhejte kontakovat autora článku, případně nám na sebe zanechte kontakt pro zasílání aktuálních novinek z oblasti samosprávy.