Námitky obce v územním řízení

V případě realizace stavebního záměru na území obce, který vyžaduje povolení podle stavebního zákona, se obec stává účastníkem řízení. Jako účastník řízení má řadu oprávnění, díky kterým může účinně hájit zájmy svých občanů. Do územního řízení podává námitky. Na druhé straně obec nemůže svévolně bránit výstavbě v obci, pokud pro to nemá řádné věcné odůvodnění.

Pokud obec nevyužije svého postavení účastníka v řízení o povolení stavebního či jiného záměru, stavební úřad může stavbu povolit, aniž by do svého rozhodnutí promítl specifické odůvodněné zájmy dané obce.

Stavební zákon v ustanovení § 85 vymezuje účastníky územního řízení. Těmi jsou a) žadatel, b) obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, c) vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn, není-li sám žadatelem, nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě a d) dále osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.

Obec je tedy účastníkem řízení bez ohledu na povahu povolovaného projektu (záměru).  Obec je automaticky účastníkem každého územního řízení, které se týká záměru, který se má realizovat na jejím území.

Postavení obce v územním řízení umožňuje obci efektivně hájit zájmy občanů a zájmy na rozvoji území, k čemuž je povinna na základě zákona o obcích (péče o všestranný rozvoj území, o potřeby svých občanů, ochrana veřejného zájmu).

V průběhu územního řízení je obec oprávněna uplatňovat námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce (§ 89 odst. 4 stavebního zákona). Rozsah námitek je dán jednak rozsahem povolovaného záměru a dále rozsahem oprávnění a povinností obcí dle obecního zřízení.

Pokud obec uplatní nesouhlas se záměrem, měla by uvést důvody tohoto nesouhlasu. Stavební úřad následně posoudí, zda jsou tyto důvody relevantní.  

Postavení obce jako účastníka řízení je nutno odlišit od role obce, pokud do řízení vstupuje obecní úřad v přenesené působnosti jako dotčený orgán. V tom případě by se uplatňovalo tzv. závazné stanovisko dotčeného orgánu, které má zásadní význam pro povolení či zamítnutí záměru.

Pokud chce obec závazně ovlivňovat budoucí stavební záměry na svém území, měla by tak činit v územně plánovací dokumentaci - v územním plánu.  

Pokud starosta obce před samotným zahájením územního řízení podepíše investorovi souhlas s realizací záměru na území obce, neznamená to, že by následně obec jako účastník řízení nemohla využít svá práva, a nemohla se vyjadřovat k podkladům řízení (projektové dokumentaci, stanoviskům dotčených orgánů  apod.) a uplatňovat námitky. Teprve v průběhu správního řízení se obec může dozvědět podstatné okolnosti záměru (např. negativní dopad na životní prostředí v obci vyplývající ze stanoviska orgánu ochrany životního prostředí), které ovlivní její postoj k jeho realizaci.

Pokud se jedná o větší investiční záměry (ať již v obci s územním plánem či bez něj), je žádoucí, aby se k realizaci projektu vyjádřilo obecní zastupitelstvo, resp. aby proběhlo veřejné projednání záměru. V případě projektů s významným dopadem na životní prostředí je účast veřejnosti zajištěna v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí.

Chcete vědět víc?

JUDr. Tereza Snopková, Ph.D.

Autorka je právničkou ARROWS advokátní kanceláře. Specialistka na právo životního prostředí, veřejnou správu a obecní samosprávu.

Pokud chcete získat více informací, neváhejte kontakovat autora článku, případně nám na sebe zanechte kontakt pro zasílání aktuálních novinek z oblasti samosprávy.