Současný a budoucí místní poplatek za komunální odpad

Stávající právní úprava (zákon o odpadech) umožňuje obcím více způsobů řešení platby v rámci systému nakládání s komunálním odpadem. Může se jednat o poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů podle zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích. Tento poplatek je v zásadě paušální platbou, k níž jsou s určitými výjimkami povinné fyzické osoby přihlášené v obci nebo fyzické osoby - vlastníci objektů k bydlení či rekreaci. Místní poplatek je stanoven pevnou roční částkou a nereflektuje přímo individuální produkci odpadu jednotlivými poplatníky.

Dále obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit a vybírat poplatek za komunální odpad vznikající na jejím území. Tento poplatek nelze stanovit současně s prvně uvedeným místním poplatkem za provoz systému nakládání s komunálním poplatkem. Poplatek za komunální odpad je povinna platit každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je pak vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad (popř. je plátcem společenství vlastníků jednotek). Výše poplatku pak zohledňuje četnost svozu a velikost sběrných nádob, což dává prostor k motivačnímu působení s ohledem na požadovanou minimalizaci množství směsného komunálního odpadu.

Třetím způsobem úhrady za komunální odpad je úhrada smluvní. Ta vylučuje předchozí dvě formy, a je založena písemnou smlouvou mezi obcí a fyzickou osobou. Její nevýhodou je to, že obec na jedné straně je povinna zajistit systém nakládání s komunálním odpadem, fyzická osoba však není povinna uzavřít smlouvu s obcí.

Pozn. S ohledem na vymezení poplatků může nastat situace, kdy určitá osoba je povinna platit jeden poplatek několikrát (např. jako osoba s trvalým pobytem a současně jako vlastník bytu, v němž není nikdo hlášen).

 

Strategie obcí v nakládání s komunálním odpadem, a to jak v otázce systému tohoto nakládání, tak v otázce úhrad ze strany uživatelů tohoto systému musí zavčasu reagovat na připravovanou legislativu, a to v návaznosti na novou úpravu místních poplatků, tak v návaznosti na recyklační cíle, jichž má být postupně dosaženo (u obcí jde o cíle nastavené ve vztahu "k oddělenému soustřeďovaní recyklovatelných složek komunálního odpadu", tj. k tříděnému odpadu).

V současné době je v Parlamentu České republiky projednáván nový zákon o odpadech. V souvislosti s ním jsou řešeny též změny navazujících předpisů. Mimo jiné je navrhována změna v systému ekonomických nástrojů ve vztahu ke komunálnímu odpadu. Tato změna se promítá do zákona o místních poplatcích. Zatímco poslední jeho novelizací došlo k určité systematizaci zákona, změna ve vztahu ke komunálnímu odpadu je změnou ve struktuře místních poplatků (podobně došlo ke změně konceptu u poplatku na úseku ubytování, nyní tedy poplatku z pobytu).

Připravovaný zákon o odpadech stanoví povinnost obce přebrat veškerý komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob. Pokud obec zavedla poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na základě kapacity soustřeďovacích prostředků podle zákona o místních poplatcích, je povinna přebírat směsný komunální odpad vznikající na jejím území při činnosti nepodnikajících fyzických osob v množství odpovídajícím kapacitě soustřeďovacích prostředků.

Změnou zákona o místních poplatcích je navrhováno zrušit, resp. nahradit stávající poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů a nově zavést dva poplatky za komunální odpad. Současně se navrhuje zcela vypustit možnost smluvní úhrady za komunální odpad.

Místní poplatky za komunální odpad by nově měly být:
a) poplatek za obecní systém odpadového hospodářství a
b) poplatek za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci

První poplatek je vázán v zásadě na přihlášení  fyzické osoby v obci,  popř. na vlastnictví nemovitosti, kde není hlášena žádná fyzická osoba. Poplatek činí max. 1200 Kč. Z podstaty věci je předmětem tohoto poplatku v zásadě jednotlivá možnost využívat obecní systém odpadového hospodářství.

Základem druhého poplatku je hmotnost nebo objem odpadu nebo kapacita soustřeďovacích prostředků (u hmotnostního základu je nejvyšší sazba poplatku nastavena ve výši 6 Kč za kilogram, u objemového dílčího základu a kapacitního dílčího základu je nejvyšší sazba poplatku ve výši 1 Kč za litr). Poplatníkem  poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci je fyzická osoba, která má v nemovité věci bydliště, nebo vlastník nemovité věci, ve které nemá bydliště žádná fyzická osoba. Předmětem poplatku v tomto případě (tj. poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci) je odkládání směsného komunálního odpadu z jednotlivé nemovité věci zahrnující byt, rodinný dům nebo stavbu pro rodinnou rekreaci, která se nachází na území obce.

Do budoucna je zachována možnost částečného nebo úplného prominutí poplatku (krom toho jsou definovány případy osvobození od poplatku za obecní systém odpadového hospodářství), to však pouze ve vztahu poplatku za obecní systém odpadového hospodářství, nikoliv však poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci (to je dáno tím, že v tomto případě se platí v zásadě za to, co reálně bylo vyhozeno, nejde o paušální platbu za systém).

 

S ohledem na navrhovaná přechodná ustanovení navrhovaného zákona o odpadech, jakož i změnového zákona lze předpokládat, že dosavadní poplatky nebo úhrada v rámci obecního systému nakládání s komunálním odpadem budou využitelné ještě v roce 2021.

Chcete vědět víc?

JUDr. Tereza Snopková, Ph.D.

Autorka je právničkou ARROWS advokátní kanceláře. Specialistka na právo životního prostředí, veřejnou správu a obecní samosprávu.

Pokud chcete získat více informací, neváhejte kontakovat autora článku, případně nám na sebe zanechte kontakt pro zasílání aktuálních novinek z oblasti samosprávy.